Výlety

Krkonoše 2019 – Den č. 6: Přes Bozkovské jeskyně až k oltáři, aneb Žijme teď a tady!

A byl tady závěrečný den plný výletů. Bylo to těsně před naší svatbou s Jájou. A proto jsme se rozhodli, ještě než vstoupíme do svazku manželského, vstoupit do těchto úžasných jeskyní! Ani tady si to Jája naštěstí nerozmyslela a svědek neutekl!

Celý týden nás doprovázela neskutečná horka. Jako i v loni, tak i letos jsme měli na počasí opravdu kliku. Návštěvu samotných jeskyní jsme měli zarezervovanou s dostatečným předstihem a v podstatě jsme měli přijít na řadu mezi prvními, hned z rána! Dnes už víme, že to byla ta nejlepší možná volba, kterou jsme mohli zvolit.

I když na svých webových stránkách píší organizátoři, že je dobré si rezervovat pro velký zájem exkurzi s předstihem dopředu, my jsme toto provedli den předem a bylo to dostačující. A to i přesto, že sezona byla na svém vrcholu.

Druhý den za sebou následoval stejný scénář. Tři auta, jeden cíl a jako jedna velká karavana jsme mohli vyrazit. Projížděli jsme se úžasnou podhorskou krajinou. Vybrali jsme si rychlou cestu, necelých 16 kilometrů. Tato cesta nás táhla přes Sklenařice a Jesenný, až do samotného Bozkova. V Bozkově jsme nemuseli dlouho hledat místo k parkování, protože už od samotného vjezdu do obce nás zlákala cedule, která vedla na místní hlídané parkoviště, které bylo jasným topem. Všichni jsme se krásně vešli. Když přijedete opravdu brzo z rána, nemáte problém si i místo vybírat. Jestli chcete svého čtyřkolového miláčka trápit na sluníčku, nebo jestli mu dopřejete trochu stínku.

Během chvilky byly všechny tři posádky očesány o poslední drobné, které nám na parkování zbývaly a už jsme se vydávali směrem k Bozkovským jeskyním, na které jsme se opravdu těšili. Cesta byla poměrně krátká, a zanedlouho už jsme pádili z kopce rovnou k pokladně, kde už na naše jména byla rezervace. Toto ráno jsme měli celkově velké štěstí, neboť nám byla nabídnuta možnost připojit se k prohlídce, která začínala před námi, a tím pádem jsme nečekali vůbec.

Prohlídka mohla začít! Ještě několik informací před vstupem do podzemí a mohli jsme se oddávat úžasným krápníkovým scenériím. Všichni si tuto jedinečnou prohlídku užívali. Velké zásluhy na této exkurzi měl Pavlajs alias Šmakuláda a strejda Martin. Tito dva zachytili naši společnou prohlídku na své fotoaparáty a na výsledek se můžete podívat ve videu, které je samozřejmě součástí článku.

Tato exkurze má hned několik „TripTip NEJ!“. Hned na začátku tady máme Jájulku, která získala titul největšího, avšak dobrovolného zmrzlíka výletu! Půjčila totiž jednomu cizímu chlapci svou mikinu, protože tento chlapec nedbal pokynů svého otce a prostě vyrazil do jeskyně na lehko. A teď, kde chcete v jeskyních nabrat nějaký obchoďák s mikinou že? Dost těžko!

Dalším velkým „NEJ“ se staly jeskyně pro Štěpánku. Ta se v jedné chvíli domáhala svých práv návštěvnice tak hlasitě, že i samotná průvodkyně měla co dělat, aby jí vůbec vyšla vstříc. Člověk by řekl, že každé malé dítě, které uslyší o čertovi, raději uteče a schová se za maminčinu sukni. Ale Štěpánka? Ne! Ta si naopak pěkně zalezla k tátovi do náručí a čerta chtěla v temném výklenku vidět za každou cenu. Nakonec se dočkala! Abyste rozuměli, Čertem je myšlen útvar v jeskyni, který tohoto čertíka skutečně připomínal.

Celá naše malá velká rodinná expedice dopadla skvěle. Všichni byli ve skvělé formě. Do třetice všeho dobrého dodala Důša ještě při posledním průchodu k jezírku, které se v útrobách jeskyň nacházelo, zda je možné místo kovových mincí, do jezírka pro štěstí, hodit papírovou stravenku nejmenované značky. V tuto chvíli už se od smíchu neudržel nikdo a tím byla celá exkurze v Bozkovských jeskyních ukončena.

Ještě pár kroků a už jsme byli na teplém vzduchu před východem z jeskyní. Na chvíli jsme se posadili, Jája dostala nazpět svou mikinu, Důša nakonec stravenku do vody nehodila a všichni jsme si mohli oddychnout a posedět v altánu u východu.

Víte, byl tady oficiální konec dovolené. Věděli jsme to všichni. Postupně jsme se dostali k našim autům, nasedli a ještě naposledy se vydali do města Vysoké nad Jizerou. Evička s Martinem se vydali na místní hřbitov, který se vázal k jejich historii. Zbytek expedice setrval na místě a zatím si vyhlédl místo k odpočinku a dobrému obědu. Ještě jednou jsme společně zasedli ke stolu, kde jsme se najedli, doplnili energii a mohli se vydat zpět do základního tábora.

A tady je konec přátelé. Ať nad tím přemýšlím sebevíc a snažím se hledat nějaké mouchy, tak zjišťuju, že tato dovolená žádné mouchy neměla. Přežili jsme všichni, užili jsme si to všichni a zároveň každý po svém a vezeme si sebou hromadu zážitků, byť jsme se na některá místa třeba nedostali. O to větší důvod máme, se sem jednou v budoucnu vrátit, doplnit do splněných cílů ta místa, která jsme na této dovolené nestihli, a bude to komplet!

Dovolená ovšem neskončila tak, jak vy si myslíte! Čekal nás víkend, který patřil svatbě! Ta už zase patřila do soukromého života Jájulky a Dejva a celé TripTipácké rodiny, která nesměla chybět! Na naší svatbě byli ti nejlepší z nejlepších, protože lepší už nejsou. A všichni to moc dobře víte. Děkuji. A děkuji mockrát.

Velké díky patří dětem Pavlovi, Karolíně, Markétě, Tondovi a Štěpánce. A také dospělým, kteří dotvářeli tu skvělou atmosféru a dohlíželi na to, abychom všichni ve zdraví a v co nejlepší náladě vždy dorazili do cíle a zpět do základního tábora – velké díky patří našim parťačkám a parťákům Evičce s Martinem, Důše s Jardou a v neposlední řadě mockrát děkuji dnes již mojí manželce Jájulce. Uvědomil jsem si, že tahle dovolená by bez vás nebyla! A byla skvělá, to si pamatujte a na závěr ještě několik fotek, které mluví za vše! A u dalšího dlouhého seriálu z místa, které je nám blízké na počtenou.

Autor článku
David

V životě nikdy nezůstávejte dlouho stát. Život rozhodně není nuda! Naopak! Je to ta největší příležitost, jakou v životě dostáváme! Žijte dneškem! Cestujte!

Mohlo by vás zajímat!