Výlety

Milešovka 2019 – Když dohlédneš až k Alpám aneb nechoď po červené!

První zářijový den jsme se s Jájou rozhodli, že vyrazíme na Milešovku. Chtěli jsme pokořit nejvyšší bod Českého Středohoří.

Čím dál tím více zjišťuji, že spoustu míst můžete navštívit jen díky autu. Dojeli jsme do Milešova, kde jsme v zadní části obce zaparkovali. Bezplatně, a ještě v obydlené zóně, takže o auto bylo postaráno.

Vydali jsme se na cestu. Ráno v blízkém lesíku bylo chladné. Postupně jsme se šourali po červené turistické značce. To jsme ještě netušili, že jsme zvolili špatnou trasu. Pokud můžeme doporučit, zvolte raději modrou turistickou značku. A proč? O tom trochu později.

Jak jsme kráčeli, odkryla se před námi travnatá plocha a úžasný výhled na celou Milešovku. Věděli jsme, že nás čeká pěkný krpál. Stáli jsme pod ní a jen zírali. Teplota se střídala každou chvíli, takže to vypadalo jako v kabinkách obchodu s oblečením. Chvilku teplo, sundáte bundu, dáte kolem pasu a než ji stihnete uvázat, tak už ji odvazujete a oblékáte zpět na sebe. Ovšem ani tento rozmar nás neodradil!

Zanedlouho jsme dorazili na rozcestí. Zde se nacházel přístřešek, který byl raritou. Pokud jste vyznavači nordic walking hůlek, pak jste na správném místě. Hůlky si zde můžete půjčit a v dalším přístřesku na trase můžete hůlky vrátit. Zcela bezplatně. V dnešní době je až s podivem, že jsme tyto hůlky v přístřešku opravdu viděli, nikdo je neukradl. To, že můžete hůlky vrátit v jiném přístřešku, jsme však zjistili až na konci našeho okruhu, takže další cestu, která nás táhla po červené značce tím největším stoupáním, jsme absolvovali bez hůlek.

Chvílemi to vypadalo, že se poneseme navzájem, nakonec to dopadlo dobře. Kostomlatský hradní okruh, jak se této trase až pod samotnou Milešovku nazývá, byl pěkně zrádný. Na samotném vrcholu už to však byla jiná liga.

Dokonalý výhled, který vám umožní nahlédnout snad do celé republiky. V tom lepším případě máte i štěstí jako my a můžete využít zdejší rozhlednu, která má svůj řád. Pokud nejsou otevřené vstupní dveře, musíte zazvonit na zvonek.

Dostali jsme se dovnitř, pokochali se malou výstavní místností, která vystavovala zařízení k určování počasí. O pár schodů výš už jsme obdivovali fenomenální výhled do krajiny. Jen tady jsme strávili minimálně půl hodiny.

Byli jsme dostatečně nabaženi výhledem. Slezli jsme postupně dolů, panu správci poděkovali za hezkou vyhlídku a došli až na samotné nádvoří, které je plné naučných cedulí, na kterých se dočtete historická fakta vztahující se právě k rozhledně a Milešovce samotné.

A přišel na nás hlad! Místní Chata Milešovka už podle informací na webu neměla mít otevřeno, ale naštěstí se zdejší provozovatel ještě v hezkém počasí rozhodl otevřít, a tak jsme si mohli v krásně zrekonstruované chatě dopřát dobrou kávu a domácí zelnou polévku, kterou máme moc rádi! Za pár kaček jsme se nabaštili i napili a nezbývalo nic jiného, než z tohoto pěkného místa jít zpět k autu.

Na zpáteční cestu jsme si vybrali modrou turistickou značku. A přesně tady jsme zjistili, že modrá značka vlastně není ůbec náročná a vedla k dalšímu přístřešku – Nad Velemínem. Cesta vedla lesem, po dobré cestě a ani z poloviny nebyla tak příkrá jako cesta po červené značce. I u druhého přístřešku jsme objevili zmiňované nordic walking hůlky. Takže pokud jste na trase hůlky vypůjčili, tady jste je mohli vrátit.

Krásná procházka necelých 6 kilometrů. Za celý výlet jsme potkali jen pár turistů, kteří užívali spolu s náma ten velký klid. Začal totiž školní rok, a všechna turistická místa osiřela. Najednou nikde nejsou fronty, nikde není hlava na hlavě. Na všechny místa máte najednou dostatek času, dokonce vyfotíte misto v celé své kráse bez něčí hlavy.

Nasedli jsme zpět do auta, a vyrazili domů. Nabyti dojmy a dobrou náladou jsme věděli, že se sem zase jednou vrátíme!

Autor článku
David

V životě nikdy nezůstávejte dlouho stát. Život rozhodně není nuda! Naopak! Je to ta největší příležitost, jakou dostáváme! Žijte dneškem! Cestujte!

Mohlo by vás zajímat!