TripTip.cz - Nejlepší tipy pro cestování po Česku

 
Razovská zátoka – voda, kam se podíváš, bouřka v botách

Razovská zátoka – voda, kam se podíváš, bouřka v botách

Sobotní den lákal na další výlet, který se zapíše do dějin TripTip.cz. Netrvalo dlouho a už jsme seděli na kolech, a vyjížděli jsme k několik kilometrů vzdálené vodní nádrží Slezská Harta.

Protože se nikdy nenudíme, začalo to dobře. Pár dobrých přehození a kolo si tak nějak sedlo, cesta se klikatila přes zahrádkářskou kolonii v Mezině, v dálce byly vidět lesy, které vlastně vidět nebyly, protože díky kůrovci všechny zmizely. No a nakonec i to počasí nám přálo. Sluníčko krásně svítilo, akorát se za námi táhl ošklivý mrak, ale kdo by mu věnoval nějakou větší pozornost. Jen ať se vyprší.

Kdyby nás napadlo, že tato nejblbější věta se vyplní do posledního puntíku, asi bychom tak hloupě neremcali. No, ale o tom až za chvíli.

Protože jsme vcelku zvídaví lidé, nadchla nás louka, kde už se samozřejmě objevovaly první balíky suché trávy, a i tady vznikly první krásné fotky. Víte, když se rozhlédnete kolem sebe, uvidíte i ty věci, kterých byste si jindy ani nevšimli. A protože tráva píchala do noh, a Lucie už dál do louky zajíždět nechtěla a pak začala teda věnovat velkou pozornost klíšťatům – mimochodem, těch je letos požehnaně, tak jsme se opět vyhrnuli na silnici a vyráželi směrem do Razové.

Ještě pár nadávek do prudšího stoupání a mohli jsme si užívat sjezd až k samotné zátoce, která byla naším cílem. Měli jsme štěstí, místní obyvatelstvo, včetně pár uštěkaných hlídačů rodinných domků, nás přivítalo velmi dobře. Nikdo nás ani nepozdravil (smích).

A teď to přichází, slunce svítí, přívoz ukotvený na svém místě, na protilehlém břehu ještě pár rybářů a dovolenkářů vystavující své pupíky. Taková běžná idylka u vody no a my dva. Z Lůcy byla v mžiku modelka patřící na světová mola. Je pravda, že to Razovské není jedno z těch nejslavnějších, ale i tady padlo pár pěkných úsměvů a fotek, trochu toho odpočinku a nohy ve vodě. Dali jsme si malou sváču a probrali, nějaké další plány, cesty, protože sedět na zadku, to pro nás není.

Jak jsme si tak seděli a chillovali, tak se nad námi začínalo odehrávat pěkné peklo, mraky zhoustly, slunce zmizelo, a nad námi už byla jen bouřka, sem tam nějaký blesk. Nasedli jsme na kola a vyráželi zpět, vyjeli do prvního kopce, udělali ještě nutné fotografie, abychom příchod bouřky důkladně zdokumentovali. Pak už na nic jiného nezbýval čas, hodit na sebe mikinu s kapucí a doufat, že ta bouřka je jen špatný vtip, a že se to „určitě“ rozežene! Ne a ne. Dvakrát ne!

Dostali jsme pěkně naloženo. Slejvák, jak se patří! Při sebelepším záběru do pedálů, při seberychlejší cestě k prvnímu možnému úkrytu jsme prostě zmokli až na kost! V botách celá přehrada. Ale víte co? Bylo to úžasná! Letní déšť je to nejúžasnější, co můžete zažít! Ano všechno mokré, a my uprostřed toho všeho! Kolem bouřka jako blázen, blesky lítaly jako o život, a kapky bubnovaly do rytmu přicházejícího večera. Stáli jsme pod přístřeškem a vlastně se usmívali. Dva vodníci, kteří se v dešti fotí, a vůbec jim nic nevadí. Tak přesně takhle, by se daly popsat chvíle strávené za deště.

Pak už přišla jen euforie, zábavná část zbytku cesty, smích, zpěv, a okapávání a sušení za jízdy. Kdo nezažil, nejspíš nepochopí, ale když už jste zmoklí, není ani minuta času na to, být smutní, nebo naštvaní. Ty správný a krásný chvíle totiž přicházejí náhle. Stejně, jako naše bouřka.

Tak zase u příštího putování!

Diskuse()

  1. David

    David

    autor článku

    V životě se řídím jednou úžasnou myšlenkou, a to, že kdo necestuje, jako kdyby nežil. A když k tomu ještě přidám myšlenku, která říká, že není čas, ztrácet čas, tak vás už asi nic nepřekvapí. Nebojte se změny! Třeba to budete právě vy, kdo začne díky našemu portálu cestovat, tedy žít!