Výlety

Zřícenina hradu Čap 2020 – Když ti nedochází, že stojíš na zřícenině

Je až k nevíře, jak moc jsme závislí na cestování a přírodě. O to víc se to na nás projevuje v době všech omezení a zákazů. Opět jsme využili možnosti jít do přírody a vyhnout se tak, co nejvíce nákaze koronavirem.

Týden po Velikonocích jsme se vydali do oblasti Máchova kraje. Vyráželi jsme dopoledne, abychom z celého dne vytěžili, co nejvíce. Všichni v dobrém rozpoložení, dobrou náladou a s úsměvem na rtech. Ze Štětí jsme se vydali úžasnou, klikatou cestou, která vedla přes Chcebuz, Brocno a Medonosy.

První problém nastal ve chvíli, kdy jsme hledali volné místo k zaparkování. Od chvíle, co platí nouzový stav a omezený pohyb osob, je všude problém s parkováním. Dojeli jsme až do obce Pavličky, kde jsme chtěli zaparkovat. Bez šance.

Projeli jsme celou obcí až na malou odbočku, na které už však také nešlo parkovat. Jedině před bránou soukromého pozemku a to zavánělo průserem. Takže jsme to obrátili, ještě jednou projeli Pavličky a nakonec padlo nejlepší rozhodnutí vydat se k obci Tuhaň.

Kousek odsud se totiž nahází obec Obrok, a těsně před vjezdem do ní jsme narazili na volné parkoviště. Při příjezdu na místo zde stála asi 4 auta. To by šlo. Krátce poté už jsme měli zaparkováno, ještě jsme se stihli pozdravit s kolemjdoucími turisty. Cykloturisty, abych to upřesnil! A hurá po vlastní ose na výlet!

Na parkovišti naleznete mimochodem také přístřešek, který však v tuto dobu byl obsazen. Netrvalo dlouho a už jsme byli na cestě! Vydali jsme se rovnou do obce Obrok, prošli jsme kolem krásných, ale velmi starých domů až jsme došli k rozcestníku, kde se nám v celé své kráse ukázala modrá turistická značka, která nám několik dalších kilometrů dělala společnost.

O dobrou společnost a zábavu na cestě se postaral i strejda Martin. Ten, co krok, to chuť na jídlo! Byl opět jedním z nejlépe vybavených TripTipáků na cestu. Batoh plný dobrot. Banány, sušenky! A mimo to měl neskutečně dobrou náladu, takže nám všem připomínal – podobně jako na výletě k lomům Velké Ameriky, že kdo umí dobře smlouvat, může taky prd dostat!

A cesta ubíhala! Ubíhala takovým tempem, že jsme míjeli pár dalších turistů s rouškami. Ti se s námi dali do řeči, s tím, že už se těší, až konečně otevřou obchodní střediska a nebude v lesích tak narváno jako v současné koronavirové krizi. S tím jsme souhlasili a naše cesta pokračovala z rozcestí „Obrocká cesta“ až k rozcestí „U Kamenných schodů“. Jak příznačný název, když byly schody ze dřeva. Jak už bývá u schodů zvykem, vedly vzhůru. Prudce vzhůru. A proto jsme všechen jarní vzduch okamžitě všichni pocítili. To šplhání se do schodů však vedlo k úžasnému výhledu. Dorazili jsme až na samotnou zříceninu hradu Čap, pocházejícího z období kolem roku 1400. Tyto úžasné zbytky zdobí především úžasná Čapská palice, která je vidět ze širokého okolí, a výhled od této palice samotné, je více než skvostný.

Ještě chvíli jsme se na vrcholku zdrželi. Všechno nám to však kazili procházející turisté, kterých tu jindy mnoho nepotkáte. Dnes však koronavirus všechny vyhnal ven, takže i zde čekejte procesí. Postupně jsme se zvedali ze země, ještě jsme se stihli zapsat do sešitů určených návštěvníkům Čapské palice, aby se o nás vědělo, že jsme tady v tento úžasný den byli a mohli jsme si razit cestu směle dál! Vraceli jsme se zpět ke schodům, kde jsme nastoupili na zelenou turistickou značku. Ta nás vedla pohodovou krajinou až k rozcestí Pod Čířem a zanedlouho také na rozcestí Velká Řebčice.

Na posledním jmenovaném rozcestí jsme založili „výškový“ tábor, a spočinuli zde. Hlad našeho strejdy Martina byl neúprosný, a doháněl nás všechny k šílenství. Dokonce neznámá turistka, která kolem nás prošla, byla osočena, zda strejdovi náhodou nenese pizzu. Nenesla! Načež strejda nezapřel své promiskuitní myšlenky, a hned myslel na možné i nemožné! Sprosťák!

No pizza prostě nebyla, takže jsme museli jít dál. Tentokrát jsme však sešli z cesty. Ne, že bychom se dali na drogy, ale přešli jsme na ryze lesní cestu, která není značena žádnou turistickou značkou. Chtěli jsme si trochu zkrátit okruh, a tak jsme to střihli lesem. Postupně jsme objevovali krásná zákoutí Máchova kraje, mezi která obrocká lokalita neodmyslitelně patří. Jak pro pěší, tak pro cykloturistiku. Prošli jsme kolem skalních útvarů pojmenovaných jako Tři cípy a už jsme stáli na panelce, která nás zavedla druhou stranou zpět na začátek, kde naše cesta začala.

Na této cestě po cykloturistické trase č. 0058 jsme zažili ještě několik zajímavých chvilek. Mám pocit, že největším smolařem této cesty byl strejda Martin. Až nám ho bylo líto. Když jsme zastavovali na rozcestí Velká Řebčice, usadil se strejda k odpočinku na klády, které zde lesáci zanechali u cesty. Tyto klády byly plné „smůly“. A té, jak všichni víme, se zbavuje velmi těžce.

Strejda Martin ji měl snad úplně všude. Toho si však všimnul ve chvíli, kdy se začal lepit sám k sobě. Jeho partnerka však ihned přiskočila a započala první pomoc. Vlhčenými ubrousky dostat největší kusy z Martinova oblečení. Trochu se to povedlo, ale okamžik pravdy nastal ve chvíli, kdy „smůla“ byla i na chlupech Martinovy ruky. Hláška Evy: „A nebudeš křičet?“, se nám všem vryla do paměti. Strejda to pochopitelně zvládl a zasloužil by potlesk!

Na samotný závěr snad už jen to, že když skončila tato etuda, začala okamžitě jiná. Ucítili jsme kouř. No světe div se, samozřejmě by nás ani ve snu nenapadlo, že za jedním z kopců od nás, hoří les. My jsme vše ještě umocnili humorným výkřikem, zda by nám skauti nemohli také ohřát několik špekáčků. No nemohli. A pak už byl slyšet jen zvuk hasičských houkaček a nám bylo jasné, že kouř nepocházel od skautů, ani jiných turistů, nýbrž od hořícího lesa. Kdo ho zapálil, zůstává otázkou.

Hurá zpátky k autu! A hurá za jídlem, už jsme měli všichni hlad! Byl to krásný výlet, na krásné místo! A vám všem, kteří jste dočetli až do konce, toto místo plně doporučujeme! V této oblasti je prostě krásně!

Autor článku
David

V životě nikdy nezůstávejte dlouho stát. Život rozhodně není nuda! Naopak! Je to ta největší příležitost, jakou dostáváme! Žijte dneškem! Cestujte!

Mohlo by vás zajímat!